Jan Vytiska (*1985) patří už několik let mezi respektované a zároveň dobře identifikovatelné malíře mladší střední generace. Důvodů je víc. Jedním z nich je určitě specifický způsob jeho malby, dalším originální žánr, který sám vytvořil, a v němž se nyní už s jistotou pohybuje. Vytiskovu obraznost dobře vystihuje literární termín magický realismus, tedy směr, v němž se prolíná skutečnost s iluzivními prvky, ať mají původ v oblasti přeludů, mýtů, rodinných historek nebo osobní mytologie. Výsledkem jeho práce jsou svérázné fantazijní kompozice s naivizujícím nádechem, které volně kombinují postapokalyptické vize s pozapomenutou folklórní realitou. Jan Vytiska malířskými prostředky doslova vybudoval svůj vlastní svět, jenž výběrově a s různým stupněm nadsázky remixuje spíš fabulované než racionálně uchopitelné prvky z minulosti budoucnosti, aby jimi - jakoby mimoděk obsáhnul i naše „tady a teď“.

​

text: Radek Wohlmuth