Michal Ožibko

Svou první olejomalbu vytvořil ve 14 letech. Na střední průmyslové škole se dostal ke graffiti, které později ovlivnilo formáty jeho současných prací v médiu klasického závěsného obrazu. Tatáž „zkušenost ulice“ radikalizuje i Ožibkův náhled na to, co se může stát skutečným (nyní již nikoli jen výtvarným)

a obsahovým motivem, námětem obrazu. Jeho malířský projev tenduje k fotorealistické a až hyperrealistické vizualitě, přesto se pouští i do čistě nefigurativní polohy. Výsledný technicky dokonalý tvar přestává být „pouze“ nástrojem uměleckého zobrazení, ale samotná formální a technicko-technologická stránka je sama samotným celkem uměleckého díla zpětně sebereflexivně komentována. Ožibkův rukopis je v jeho realistické poloze jemný, soustřeďuje se na techniku lazury, kterou zkoumá a precizuje. Jemným vrstvením několika průsvitných vrstev olejomalby dociluje postupně efektu vláčného povrchu obrazu. Technika lazury, fundamentální pro klasickou malbu, pak dosahuje vrcholu v Ožibkově duetu „i-Death“ (British Portrait Award, British Portrait Gallery – 2010).Tematicky se Ožibko ve svých dílech zabývá zobrazováním tradičních kompozic běžných předmětů či historicky ukotvených témat a ikonografií, které nově redefinuje a zasahuje do souvislostí, které mají často jak existenciální charakter, tak i kulturní, společensko-duchovní přesahy.