Marek Šilpoch

Marek Šilpoch (1992) nikdy mezi writery nepatřil, ale graffiti jako součást městské vizuální kultury ho vždycky přitahovalo, jakkoli mu bylo bližší prostředí clubbingu a elektronické hudební scény. Se sprejery ho spojuje také intenzívní zájem o písmo, v jeho případě grafický design, jemuž se společně s principy vizuální komunikace věnoval během studia na pražské UMPRUM, kterou pro změnu končil v ateliéru skla Ronyho Plesla.

Jeho intermediální přístup odpovídá šířce jeho záběru. Už několik let jsou pro něj nejcharakterističtější montované světelné objekty a instalace s akcentem na industriální look. Na jedné straně občastéměř puristická čistota tvarů, na druhé dystopie a někdy skoro cyberpunková estetika a nehledaná skladebnost ve stylu DIY.

Promyšlený designový koncept se u něj mísí s intuicí, postupy založenými na řízené náhodě a spontánními intervencemi. Se světlem zachází jako s barvou, které se ovšem také nevyhýbá a používá ji až akčním způsobem – otisky, dripping, slash.

Má slabost pro neony a staré průmyslové komponenty, ať jsou to světelné kejsy, trubice zářivek nebo prvky továrních mobiliářů. Kombinace těchto prostředků slouží nejen k účinnému formování jeho prací ale především k emotivní proměně reality a jejího prožívání.