Filip Kůrka

Malíř Filip Kůrka se ve své poslední práci odklání od naturalistického popisu předmětného světa se všemi iritačními momenty, které se vázaly především na inscenace významově posunutých erotických a pornografických scén (především diplomová práce). Ostré a skandální obrysy stínu a s nimi i pomyslné „stopy hada“ se vytrácejí. Totalitu obrazového popisu, která šokuje povrchem věcnosti (potažmo tělesnosti), střídá úsilí o podchycení vnitřní proměny, jež se v autorovy, uvnitř, uskutečňuje jako živelný, dynamický, dosud neukončený proces. Role hada se transformuje. Vzniká intuitivně volený obrazový soubor skládaný z milníků, rozcestníků a mement, jež odkazují ke stinným zkušenostem, která mají být vyplavena napovrch, sdílena a tím neutralizována. Odtud emancipace od popisnosti a přesun k uvolněné imaginaci a symbolické naraci. Současnost ve své věcné podobě mizí a transformuje se v mýtus (bezčasí). Principy jeho rozehrávání kladou důraz, stejně jako u Háši, na intenzitu konkrétního osobního pocitu. Aby mohl být tento pocit věrohodně popsán a uvolněn pro vnější čtení, volí Kůrka malířskou strategii jakési synkretické fantazy-formy, v níž se autorsky volně pohybuje napříč tradicí, jejími symboly, postavami, tezemi apod. Emancipace od detailního popisu uvolnila autorovi především prostor pro vlastní „pohyb médiem“. Umožnila mu vstup do emoce na základě psychoanalytické situace, která promlouvá skrze konfigurace použitých archetypů a jejich expresivních barevných režií. Zatímco některé z nich jsou voleny vědomě, jiné vplouvají do obrazů podprahově, čímž opět zcelují dílo v jeho komplexní rovině na způsob rozporného meta-vyprávění: „Z umění se podle mě vytratil duch, emoce a individuální prvky, což jsou podle mého názoru ty nejsilnější atributy jakéhokoliv umění, proto jsem se rozhodl na tomto stavět. Jsem zastánce toho, že u největších děl byla vždy přítomna nějaká víra, víra v Boha, víra v poselství, tedy víra v sebe samotného (v tomto kontextu rád zmiňuji Eycka, pro kterého nejdůležitějším divákem byl Bůh, a proto mu psal texty v obrazech vzhůru nohama, aby si jej Bůh lépe přečetl).“ Obrazy jsou zpravidla temné. Často odkazují k náboženským či společenským rituálům. K něčemu, co metodicky usazuje a pročišťuje cyklicky se vracející konflikty a konfliktní situace. Cesta na způsob poutnictví je pro autora především snahou vymanit se z komfortní nivelizace současnosti (stádovost). Individuální pocit umělce tu nesouzní s principy kolektivně vnímaného, diskutovaného a řízeného světa. Naopak. Klade důraz na vlastní cestu, byť by byla trnitější a nejistější. Sám přiznává, že putování „lesem symbolů a nápovědí“ je především osobním (danteovským) vyznáním a otevřeným přiznáním se kchybám a omylům, které člověk na cestě k opravdovému poznání, pokud se tak rozhodne, musí překonat.

V%C3%BDst%C5%99i%C5%BEek_edited.jpg

 

 

Výstavy

 

 

 

2020

Stopa Hada, The Chemistry Gallery, Praha

2019

Just Kids, the Chemistry gallery, Praha

Boys and Girls, Nová galerie, Praha

NEUE WILDE, DOT Contemporary Art Gallery, Bratislava

Nejkrásnější věk, AVU, Praha

 

 

2018

The Art of Making Catastrophe, Museum Zoya, Modra , Bratislava,

Public Assemlny “How do we belong? “ , PLY GALLERY Londýn

Dancing People Are Never Wrong, The Chemistry Gallery, Praha

MDX Ma Final Show 2018, Londýn

Free Range 2018, The Truman Brevery, Londýn

10 let Chemistry, the Chemistry gallery, Praha

 

 

2017

Darling, Galerie AVU (GAVU) Praha

Nultá Generace, Galerie Vysočiny v Jihlavě

Malba IV. 2017, Galerie Školská Praha

He was seventeen years old when he was sold into slavery, Dudes and Barbies Gallery Praha

Sexpoed, Lékařská fakulta UK v Praze

Sexposed, Fakulta sociálních studií MU v Brně

Sexpoed, Lékařská fakulta UPOL v Olomouci

3xKůrka, Kulturní centrum Prostějov

 

 

2016

AKT 2016 , Nová galerie, Praha

Pokoje 5 , Containall, Praha

Attack Me, Podlaha, Ostrava

 

 

2015

První malířská výstava ateliéru prof. Martina Mainera, Národní technická knihovna, Praha

Druhá malířská výstava ateliéru prof. Martina Mainera, Banka Era Svět, Praha

Malby a grafiky, Garage bar, Litomyšl

Filip Kůrka malby, Café Portál, Uherské Hradiště

 

 

2014

Lidé a prasata, galerie Anne Frank Memorial, Brno

Filip Kůrka realistické obrazy, Kulturní centrum Prostějov

Malířské symposium, Kulturní klub Uherské Hradiště

Malby a grafiky, Kavárna v parku, Svitavy

Figurama, putovní výstava

 

 

2013
Salon des Refugés, Kafé Portál, Uherské Hradiště

 

 

2012

21, Kafé Portál, Uherské Hradiště

Voda, Galerie Orlovna, Kroměříž