Entropie od ruky
27. 11. 2014 - 10. 1. 2015
The Chemistry Gallery připravuje již druhou obsáhlou samostatnou výstavu v České republice působícího slovenského umělce Samuela Pauča (Samuel Paučo – Entropie od ruky, 27. 11. 2014 – 10. 1. 2015), „enfant terrible“ nastupující české vizuální scény, který v sérii velkoformátovýh pláten interpretuje pomocí abstrahujícího a geometrického tvarosloví význam a možnosti krajinomalby.
Samuel Paučo (nar. 1986), dřívější pedagog brněnské FaVU a nynější asistent ateliéru Malba4 na pražské AVU, chystá po třech letech svou obsáhlou samostatnou výstavu v pražské The Chemistry Gallery, v níž dále rozpracovává své letité téma horské krajiny, které jako parametr prostupuje jak rovinu námětu jeho obrazů, tak i v různých variacích samotný formální princip tvorby. Paučo zde znovu zdůrazňuje svůj status bytostného malíře, který se neustále obrací k typickému obrazu „domova“, k lokálnímu, k tomu, co tvoří neodbytně podvědomou zkušenost matérie „slovenství“, současně však i k univerzálnímu zapuštění člověka do jeho bytí.
Paučova ranější plátna se vyznačovala přísným horizontálním rozvrhem, dominantními barevnými pruhy, které překrývaly malbu horského skalnatého masivu na pozadí, následně byla narušena gestickým křížem ve tvaru písmene „x“ coby symbolem kolize dvou protichůdných horizontů a dospěla v plátnech z posledních let k vertikálnímu vnitřnímu principu, ztělesněném jak ve vrstvení jednotlivých pláten na sebe, tak v prostupování obrazů vertikální dominantou.
„Entropie od ruky“ jde ještě dál. Jednotlivá pohoří a skalnaté masivy na pozadí obrazů jsou malovány autorovou nohou. Hora je však překryta vrstvou barevných dynamický linií, které v totalitě postihují „všechny možné směry“, konflikt horizontality (tj. pozemského) s vertikálou (tj. s nebeským). „Samuelovy obrazy mě od jisté chvíle vždy zaujaly určitou vnitřní spiritualitou. Zajímal mne příběh, který na jisté „Hoře“, v našem kulturním kontextu ne zcela arbitrární hoře, může zakusit každá lidská duše. Drama pozemského výstupu člověka na vrchol, kde stojí “nohama pevně v zemi“, může nést konotaci i k takové hoře, na jejímž vrcholu dojdeme ztráty a současně prozření skutečného spirituálního založení matérie světa. Tato podvojnost „vrcholu“ zde může být „čtena“.“, říká Pavel Kubesa, kurátor výstavy. Paučo se s tímto mysteriem hory vypořádává jakousi nadstavbou nové kreativity. Série „Echoes“ přidává nový obrazový plán, který se vrství na původní horstvo s kolidujícími liniemi a vytváří třetí rovinu základních geometrických prostorových tvarů. „Hra, princip samotné kreativity. Vždy mě zajímala hra, herní pole, které tyčí hranice a sumu základních pravidel, které je možné překračovat“, uvozuje Paučo. „Podobně jako kreativita sama, „hrát“ znamená kontrolovat náhodu, která se v daném herním poli právě odehrává. Je to jistá krystalizace“, dodávají společným dechem.
Svrchní malované krystalické tvary tak odkazují k podvojnosti této kreativity. Znázorněné, lidskou rukou vytvářené krystalické struktury, jsou a priori nedokonalé, nestálé, entropické a popírají tak existenci ideálního krystalu s nulovou entropií, určité stálé nenarušené „božské hmoty“.
Samuel Paučo svými obrazy znázorňuje typicky lidský moment, kdy v závrati nad rozkolem a současně sepětím s vyššími rovinami bytí povstává tvořivá síla, která jako jediné skutečné východisko z jeho hlubin nenabízí žádné definitivní odpovědi.
kurátor: Pavel Kubesa