Pavel Příkaský dokáže udělat v podstatě s minimem malířských prostředků obraz hluboké symbolic-ké povahy, který paradoxně svádí k pouhému prohlížení. Kvalita jakési dvojakosti poslední dobou výrazně prostupuje obrazy tohoto autora a jeho malířským myšlením. Na jednu stranu se Příkaský spoléhá na střízlivě přiznané malířské stopy a maximální kompoziční přehled-nost obrazu. Na druhou stranu na svých plátnech zobrazuje předměty či výjevy, které ve vztazích repre-zentují iracionální ozvěnu hlubší symbolické sféry.

Princip dvojakosti Příkaský vkládá mezi jednoduše označené téma obrazu, respektive srozumitelnost motivu

a jeho ná-sledné zamlžení. Obrazy koncipuje jako rozostřené a neúplné pohledy se sníženým stupněm kontrastu, často na hranici optické viditel-nosti.

download