LONELY BOY GOES TO A RAVE
29. 7. 2022 - 29. 10. 2022
Michal Drozen (* 1989) se narodil v Praze. V roce 2014 absolvoval v ateliéru kresby na pražské Akademii výtvarných umění pod vedením Jiřího Petrboka, předtím vedený Jitkou Svobodovou.
Autorovo dílo často hovoří nejvíce právě o samotném autorovi. U Michala Drozena to platí nepochybně. Kromě zhruba pětiletého období, ve kterém se tematicky zabýval výhradně autoportrétem, je ale jeho výpověď širší – na obrazech nezobrazuje pouze sebe sama, ale představuje určitou generační a kulturní výpověď.
Výstava v Domě Radost se jmenuje „LONELY BOY GOES TO A RAVE” a odkazuje tak k názvu písně americké lo-fi alt-popové kapely z Marylandu, která si dala název Teen Suicide. Ta vypráví příběh osamělého kluka, kterého přátelé začínají ignorovat a dělají věci bez něj a on zažívá pocity smutku a sklíčenosti… a nemá ani přítelkyni. Své chmury zažene na rave party, kde si vezme drogy a je mezi lidmi, se kterými chce být… Jak přiléhavě tento text vystihuje i námět Drozenovy výstavy, která právě momenty z rave parties zobrazuje. Ty vychází z reálných záznamů těchto celonočních tanečních večírků, na kterých si autor nafotil na kinofilmový aparát několik momentek, které posloužily jako předloha pro výsledné obrazy. Tomuto volnému cyklu se věnuje průběžně od roku 2018 a od té doby vzniklo zatím dvacet obrazů, každý v různých formátech blízkých k poměru kinofilmového políčka, dva obrazy pak ve čtvercovém formátu. Výběr z nich je představen na aktuální výstavě, kterou ve foyer uvádí malby čtyř mužů v nadživotní velikosti a specifického barevného podání. Určitá melancholie, apatičnost, ale i odtrženost od přítomnosti a rozpínání se v osobním vnitřním světě jsou charakteristikami, které tyto čtyři muže propojují. Přestože se jedná o výběr z Drozenových autoportrétů a je na nich tedy zobrazen jen sám autor, mají tyto postavy zároveň funkci typologickou a reprezentují tak univerzální výpověď o kulturních atributech a vnitřních rozpoloženích mladého člověka – takového, který z nejrůznějších důvodů, ať už kvůli odreagování, rekreaci nebo i zábavě rave parties navštěvuje. V každém z těchto portrétních obrazů je evidentní odkaz k hudbě – v podobě rádia nebo gramofonového přehrávače. Tyto předměty nejsou v Drozenově tvorbě tendenční a neodkazují pouze k oblibě hudební produkce, ale jsou předměty pro autora zcela bytostnými – kromě malby je Drozen také hudebník a ve svém sólovém projektu Spiral Sadness specifickou melancholii jemu vlastní rozvíjí i v hudební estetice.
Malby, které výstava představuje, odkrývají mikro příběhy svých aktérů, které se skutečně staly a jaké se dějí. Odhalují intimitu i extraverzi a jsou reprezentací široké škály společenského života a jeho projevů, se kterými se leckterý účastník těchto tanečních večírků může ztotožnit a které mohou být zároveň katalogem i sondou do podoby společenského života pro diváka, který je osobně nezažil. Záměrná anonymita postav, která je v malbách uchována, představuje zároveň projekční plátno vzpomínek vlastní každému, kdo se v tomto kulturním prostoru kdy pohyboval, tančil, užíval si extatický stav nebo se dohadoval s partnerkou nebo partnerem (pakliže nebyl sám).
text: Bára Alex Kašparová
